Pracovní smlouva na dobu neurčitou – vzor

Prezentace

Pracovní smlouva na dobu neurčitou je základní a zákonem upřednostňovanou formou pracovního poměru podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen "ZP"). Pokud strany v pracovní smlouvě výslovně nesjednají dobu trvání pracovního poměru, platí zákonná domněnka, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (§ 39 odst. 1 ZP). Tento typ pracovního poměru poskytuje zaměstnanci nejvyšší míru právní jistoty, neboť jeho ukončení ze strany zaměstnavatele je možné pouze z důvodů výslovně uvedených v zákoně (výpověď podle § 52 ZP, okamžité zrušení podle § 55 ZP, popřípadě zrušení ve zkušební době podle § 66 ZP) nebo dohodou. Povinné náležitosti: § 34 odst. 1 ZP stanoví, že pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Absence kterékoli z těchto náležitostí sice sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy, avšak zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat o chybějících skutečnostech nejpozději do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru (§ 37 ZP), pokud tak neučiní přímo ve smlouvě. Zkušební doba: podle § 35 ZP lze sjednat zkušební dobu nejdéle na tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucích zaměstnanců nejdéle na šest měsíců. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je toto ujednání neplatné, a nesmí být sjednána delší, než činí polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Výpovědní doba: podle § 51 ZP činí zákonná výpovědní doba nejméně dva měsíce a je pro obě strany stejná, pokud si strany nesjednají delší výpovědní dobu. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Kdy použít: pro standardní pracovní poměr bez časového omezení, kdy zaměstnavatel předpokládá dlouhodobou spolupráci a zaměstnanec požaduje nejvyšší míru jistoty zaměstnání. Jde o výchozí a zákonem doporučovanou formu pracovního poměru. Strany: zaměstnavatel a zaměstnanec. Podstatné náležitosti: druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce, výše mzdy nebo odkaz na mzdový předpis, délka zkušební doby (je-li sjednána), pracovní doba, výpovědní doba. Časté chyby: opomenutí přesného vymezení druhu práce (vede ke sporům o rozsah pracovních povinností), sjednání zkušební doby v rozporu se zákonným maximem, a záměna pracovní smlouvy na dobu neurčitou s pracovní smlouvou na dobu určitou bez uvedení konce trvání pracovního poměru, což zákon interpretuje ve prospěch doby neurčité.

Informace k přizpůsobení